Co cítíte, když pijete absint?

Co cítíte, když pijete absint?

Absint je nápoj, o kterém se mluví jako o magickém, nebezpečném, dokonce kletém. Mnoho lidí si ho představuje jako něco, co vás přemění na šílence nebo vás zavede do halucinací. Ale co to vlastně znamená absint skutečně cítit? Nejde o žádnou magii. Je to chemie, historie a fyzika, které se setkaly v jedné láhvi.

Co je vlastně absint?

Absint je destilovaný nápoj s obsahem alkoholu mezi 45 % a 74 %. Jeho charakteristickou vůní řídí tři hlavní byliny: anýz, fenek a vývar. Tyto rostliny obsahují látku zvanou thujon, která je považována za hlavní původce „magických“ účinků. Ale dnes už víme: množství thujonu v moderním absintu je tak malé, že byste museli vypít desítky litrů najednou, aby vás to otrávilo. Většina efektů, které lidé popisují, je ve skutečnosti důsledkem vysokého obsahu alkoholu.

Co se stane, když vypijete absint?

První věc, kterou cítíte, je silný, bylinný chuťový náraz. Anýz a fenek vám zůstanou na jazyku hodně dlouho - někteří to popisují jako „vážný bylinný šťávový nápoj s kovovým nádechem“. Pokud ho piješ klasicky - s vodou a cukrem - cítíš, jak se nápoj pomalu mění. Voda ho rozředí, z něj se vytvoří mlhavý, bílý „loučení“ (loučení je přirozený jev, kdy se oleje z bylin oddělují od alkoholu). To není žádná magie. Je to jen fyzikální reakce.

Potom přichází alkohol. Absint má vysoký obsah alkoholu, často více než 60 %. To znamená, že tělo ho začne zpracovávat jako každý jiný silný alkohol. Po dvou až třech džbánech (což je pro většinu lidí už příliš) začneš cítit:

  • uvolnění - ztrácíš napětí, mluvíš hlasitěji
  • lehké závratě - jako když jsi vystoupil z rychlého výtahu
  • změněný čas - všechno se zdá být pomalejší, nebo naopak rychlejší
  • zvýšenou citlivost na světlo a zvuky - někdo říká, že „barvy jsou jasnější“

Tyto pocity nejsou jedinečné pro absint. Stejně se cítíš po půl litru whisky nebo třech sklenicích ginu. Lidé si je ale přisuzují absintu, protože to tak říkají knihy, filmy a legendy.

A co ty slavné halucinace?

Ve 19. století se psalo o umělcích, kteří viděli zvířata, stíny, nebo se cítili, že se jim tělo rozpadá. Vědci dnes říkají: to nebyly halucinace z thujonu. To byly příznaky alkoholové intoxikace a chronického otrávení - mnozí z těchto lidí pili nekvalitní absint, který obsahoval škodlivé příměsi, jako je měď, methanol nebo kyselina boritá. Některé verze byly dokonce barveny umělými barvivy, které způsobovaly poškození nervů.

Dnes je absint v Česku a Evropě legální a dodržuje přísné normy. Obsah thujonu je omezen na 10 mg/litr. To je méně než v některých bylinných čajích. Pokud piješ kvalitní absint, nevidíš žádné stíny. Nevidíš žádné zvířata. Vidíš jen svět, který je o něco jasnější - a tělo, které se postupně zaváže.

Moderní český bartender provádí rituál přípravy absintu s kapkovou kanvou.

Proč lidé říkají, že to cítí jinak?

Je to věc očekávání. Když víš, že piješ „zakázaný nápoj“, který „zblázní“ umělce, tvůj mozek začne hledat „speciální“ pocity. To se jmenuje placebo efekt v opačném směru - nebo nocebo efekt. Pokud očekáváš halucinace, můžeš cítit zvýšenou citlivost na světlo, zvuky, nebo změny ve svém vědomí - ale to je všechno psychologické. Není to chemie. Je to tvůj mozek, který se snaží najít význam tam, kde žádný není.

Naopak, pokud piješ absint jako běžný alkohol - bez očekávání, bez mystiky - cítíš jen silný alkohol s bylinnou chuťou. Nic více. Nic méně.

Co se stane, když ho piješ často?

Absint není výjimečně toxický. Pokud ho piješ pravidelně, stejně jako jiný silný alkohol, můžeš mít:

  • poškození jater
  • poruchy spánku
  • závislost
  • zhoršení paměti

Thujon tady hraje skoro žádnou roli. Hraje roli alkohol. A to je to, co zničí tělo - ne nějaký tajemný bylinný duch.

Osamělá osoba v klidném pražském dvoře v ranním světle drží sklenici absintu.

Kdo by měl absint vynechat?

Nikdo, kdo:

  • je těhotná
  • je pod 18 let
  • je na léky, které se nekompatibilují s alkoholem
  • trpí závislostí na alkoholu
  • nechápe, že to je jen silný alkohol - ne kouzlo

A pokud jsi zvědavý, zkoušej ho opatrně. Vypij jednu malou skleničku. Přidej vodu. Počkej. Nečekej na „převrat“. Počkej na to, co se stane s tělem. A pak se rozhodni: je to jen jiný alkohol. Nebo něco víc?

Je absint opravdu jiný než jiný alkohol?

Ano. Ale ne kvůli thujonu. Kvůli chuťi. Kvůli rituálu. Kvůli historii.

Neexistuje jiný nápoj, který se pije takhle: s kouskem cukru, s vodou, s lžičkou, s pomalým přidáváním kapky za kapkou. To není pití. To je rituál. A právě ten rituál vytváří pocit, že něco je jiné. Ale když si to rozložíš - je to jen alkohol, který se chutná líp, když ho piješ pomalu a s důrazem.

Nejde o to, co absint dělá s tělem. Nejde o to, co dělá s mozkem. Nejde ani o thujon. Je to o tom, co dělá s tvým vnímáním. A to je věc, kterou můžeš ovládat. Ne nápoj. Ale ty.